Památky v Rumunsku

Bukurešť

Bukurešť je hlavní a zároveň největší město v Rumunsku. Jméno Bucureşti má původ podle místních bájí a pověstí v legendě o pastevci "Bucurovi", který si v místě dnešní Bukurešti založil svou salaš. Nejstarší písemná dochovaná zmínka o Bukurešti pochází z 20. září roku 1459. K největšímu rozmachu města došlo tři roky po sjednocení rumunských knížectví v roce 1862, kdy se Bukurešť stala hlavním městem Rumunska. V době rozkvětu Bukurešti zde byla otevřena univerzita, akademie věd, univerzitní knihovna, justiční palác nebo monumentální Atheneum a jiné. Bukurešť si takto získala vzhled velkoměsta, plného zelených městských promenád a obrovských rozkvetlých parků. Bukureští též procházela první rumunská železnice. Jako významné rumunské kulturní středisko, vynikla Bukurešť po velkém sjednocení v roce 1918 a dalšího rozkvětu se město dočkalo v období mezi světovými válkami, kdy se Bukurešti začalo přezdívat "Malá Paříž východní Evropy".

Zemětřesení z roku 1977, kdy přišlo o život asi 1500 lidí, poskytlo vládnoucímu Nikolaji Ceaušeskovi záminku ke stržení čtvrtě Dealul Spirii. Na místě této zbourané čtvrti začali dělníci s výstavbou monumentální stavby známé jako Dům národů - Casa Poporului. Dnes je tato stavba známá po celém světě spíše pod názvem Ceaušeskův dům a svou rozsáhlostí je druhou největší budovou na světě, hned za americkým Pentagonem.

V Bukurešti můžeme navštívit i národní historické muzeum, které sídlí v budově postavené v letech 1894 – 1900 jako poštovní palác.rumunske pamatky

Muzeum vystavuje více než 50 000 exponátů kulturních a historických unikátů. Za návštěvu stojí též Bukurešťský "Skanzen", který je jedním z nejzajímavějších etnografických parků pod širým nebem na světě. Mezi falší nejčastější turistické cíle dále patří: kostely z 18. století, Biserica Stavropoleos, Biserica Armeneasca a Biserica Coltea, Muzeum hudby “George Enescu”, Národní muzeum umění v ulici Calea Victoriei, nabízí rozsáhlé sbírky rumunského malířství od Nicolae Grigoresca až po Camila Ressua, ale i mistrovská díla mezinárodních umělců. Využít můžete i místní nabídky celodenních výletů, např. do Konstance u Černého moře, k deltě Dunaje, do údolí řeky Prahova nebo ke známým hradům a zámkům jako Peles, Mogosoaia a podobně.

Banát

Nejzajímavější lokalitou je pro českého turistu oblast Banátu, kde se nacházejí české vesnice. Ve dvacátých letech 19. století sem připlulo po Dunaji mnoho lidí z Čech, kteří přišli hledat lepší život. Připluli na vorech a pocházeli z různých oblastí naší země. S sebou přivezli i českou kulturu, tradice, zvyky a lidové umění, jež se dochovaly dodnes. Nejvíce z nich se usadilo na levém břehu Dunaje, kde postupně vzniklo 8 vesnic. Na rumunské straně se z osmi původních vesnic dochovalo šest, které leží roztroušené v hornaté krajině vysoko nad Dunajem. Původní impulz k české osídlenecké vlně dal maďarský podnikatel Magyarly, který nasliboval lidem práci při těžbě dřeva, ale své sliby nesplnil. Čechům nezbývalo, než se dát do služeb pohraničníků. Za stejným cílem přijela i druhá kolonizační vlna o pár let později.

Češi dostali v Banátu neúrodné lesnaté plochy, které vymýtili a proměnili v úrodnou půdu, vystavěli zde vesnice, vodní mlýny a začali žít kulturním životem.

Vzhledem k těžké přístupnosti vesnic a izolaci od okolí došlo k unikátnímu zachování původního jazyka s mnohými staročeskými prvky mluvy (např. germanismy). Zvukomalebnost jazyka je úžasná a přízvuk není totožný s žádným typickým přízvukem v současném Česku, neboť místní obyvatelstvo přišlo z různých míst naší vlasti. Do slovníku banátských Čechů patří též mnoho slov, která upadla v naší řeči v zapomnění především proto, že se mnohé nástroje, řemesla nebo věci již nepoužívají.

Obyvatelstvo české národnosti se přistěhovalo i do dalších měst a vesnic v okolí – Ljubcova, Oravita, Moldova Noua nebo Temešvár. Zde jsou však menšinou, která se postupně asimiluje.

První pohyb obyvatel české národnosti směrem do země svých předků začal v poválečných letech. Tehdy odešli mj. z Bígru i prarodiče fotbalového reprezentanta Pavla Nedvěda. Nová a nejdrastičtější vlna migrace však započala po pádu komunismu v devadesátých letech 20. století. Z populace kolem 10 000 lidí jsou dnes jen asi 2000 a jejich počet se nadále snižuje. Lidé odcházejí do ČR, kde nacházejí pracovní příležitosti. Často se vracejí do lokalit, odkud přišli před 200 lety jejich předkové. Jelikož mnoho takových pochází ze západních Čech, každoročně se zde koná setkání lidí z Banátu.

Obvykle se stává, když mladí dosáhnou plnoletosti a ožení se, že hned po svatbě odjíždějí. V Banátu by je čekala tvrdá dřina na polích a těžký život. Zůstávají jen ti starší. Jen výjimečně se stane, že manželská dvojice zůstane v Rumunsku. Mnoho domů tak osiřelo a pustne. Odešly nejen jednotlivci, ale i celé rodiny. Do Banátu přijíždí zase v létě, aby navštívili své příbuzné a známé, zavzpomínali na rodný dům a život prožitý v Rumunsku.

Vesnice jsou specifické tím, že je na první pohled rozeznáte od těch rumunských, protože lidová architektura domů připomíná klasickou českou vesnici dřívějších dob.

Mezi největší a je také nejlépe přístupné vesnice patří Svatá Helena. Leží nedaleko Nové Moldovy a žije v ní asi 400 obyvatel. Bývá výchozím místem pro poznávání ostatních českých vesnic. V nedávné době tu KČT (Klub českých turistů) vyznačil stezku, která vás zavede kolem mnoha přírodních zajímavostí (skály, místa velkého výhledu, jeskyně…) po okolí a především po českých vesnicích.

České vesnice v Banátu jsou unikátním žijícím skanzenem českého života dřívějších dob, kterému bychom měli s respektem pohlížet. Místní lidé jsou vstřícní, hodní a rádi podají pomocnou ruku. Je nutné dodržovat ohledy a zásady slušného chování.

Brasov

Město bylo založeno Sasy jako Kronstadt již ve středověku. Dnes je to druhé největší město Rumunska a vzhledem k poloze tvoří důležitou dopravní Pamatky v Rumunskukřižovatku. V centru se nachází staré město, ze kterého je patrný někdejší německý vliv. Najdeme tu různá muzea (historické, etnografické, umělecké), tržnice, divadlo, nákupní centra a různé historické budovy.

Největší dominantou je Černý kostel, jehož stavba trvala téměř sto let.

Jméno se odvíjí od jeho černých zdí, které dostaly podobu po velkém požáru, který tam v 17. století založila rakouská armáda. Zajímavé jsou též hradby a opevnění z 15. století s baštami a Černou a Bílou věží.

Nejznámější atraktivitou v okolí je hrad Bran, který je často mylně vydáván za Drákulův hrad. Ve skutečnosti ale s Vladem Tepesem alias Draculou nemá mnoho společného. Sám o sobě není hrad nikterak zajímavý, zato ale leží na mohutné skále a svým tajemným vzhledem by pověstem o Drákulovi dobře vyhovoval. Stojí zato ho navštívit. Ve vsi je možné sehnat ubytování, které zde nabízí několik privátů a penzion.

Suceava

Toto město slouží jako výchozí stanice k zcela jedinečným klášterům v Bukovině. Suceava byla kdysi významným knížecím městem, které dosáhlo rozkvětu za vlády velkého bojovníka proti Turkům – Štěpána Velkého, bratrance Vlada Tepese (Draculy). Tehdy se stavěly kostely a kláštery a zavládla prosperita. Jeho následovníci už nebyli tak úspěšní a město bylo několikrát vypleněno Turky a Tatary. Navštívit můžete různé kostely nebo muzea, z nichž nejzajímavější je muzeum bukovinské historie.

Spíše než turistickým lákadlem je Suceava výchozím bodem pro cestování k malovaným klášterům. Jelikož je k nim veřejná doprava omezená, dává hodně turistů přednost organizovaným zájezdům. Malované kláštery v jižní Bukovině jsou světovým unikátem a mnoho z nich je dnes zařazeno na seznamu památek UNESCO. Naleznete je západně od Suceavy. Mají bohatou historii a jsou vhodně zasazeny do okolní přírodní scenérie. Jejich vznik se datuje do 15. a 16. století, kdy sloužily jako pevnosti pravoslavného vyznání proti nájezdům „bezvěrců“. Vnější zdi jsou ozdobeny malbami biblických příběhů a apokryfů, které měly za úkol vzdělávat negramotné věřící. Odrážejí vlivy místního lidového umění a mytologie. Nejkrásnější fresky se nalézají ve Voronetu (Poslední soud), Sucevitě (Žebřík ctnosti a Rodokmen Kristův), Moldovita, Humor a Putna. Při použití veřejné (autobusové) dopravy je návštěva klášterů velmi náročná.

 

 

Průvodce Rumunskem

Zájezdy do Rumunska

Základní informace o Rumunsku

Historie Rumunska

Příroda v Rumunsku

Památky v Rumunsku

Kuchyně v Rumunsku

Kultura v Rumunsku

Tipy na výlety v Rumunsku

Ubytování v Rumunsku

Česko-rumunský a rumunsko-český online slovník

Kde, kam a jak v Rumunsku

doprava krajina lodní navigace pomoc průmysl služby a nákupy statky stavby turistika a zábava ubytování a resorty voda vojenské vzdělání

Hledání

Kraje Rumunska

Alba Alba Arad Arad Argeş Argeş Bacău Bacău Bihor Bihor Bistriţa-Năsăud Bistriţa-Năsăud Botoşani Botoşani Brăila Brăila Braşov Braşov Bucureşti Buzău Buzău Călăraşi Călăraşi Caraş-Severin Caraş-Severin Cluj Cluj Constanţa Constanţa Covasna Covasna Dâmboviţa Dâmboviţa Dolj Dolj Galaţi Galaţi Giurgiu Giurgiu Gorj Gorj Harghita Harghita Hunedoara Hunedoara Ialomiţa Ialomiţa Iaşi Iaşi Ilfov Ilfov Maramureş Maramureş Mehedinţi Mehedinţi Municipiul Bucureşti Mureş Mureş Neamţ Neamţ Olt Olt Prahova Prahova Sălaj Sălaj Satu Mare Satu Mare Sibiu Sibiu Suceava Suceava Teleorman Teleorman Timiş Timiş Tulcea Tulcea Vâlcea Vâlcea Vaslui Vaslui Vrancea Vrancea
 
iDovolená.com - vaše dovolená začíná zde